MY NEW TWILIGHT STORY - MEZI NÁMI UPÍRY - 1.DÍL
2.DÍL
3.DÍL

NIKDY NA TEBE NEZAPOMENU-POVÍDKA 26.DÍL-SPALUJÍCÍ ŽÁR

11. srpna 2010 v 9:17 | TAMIA
V MINULÝCH DÍLECH
NAJEDNOU,JAKO BLESK Z ČISTÉHO NEBE MĚ NECO NAPADLO,JEŠTĚ JEDNA NĚČÍ SCHOPNOST NÁM MŮŽE POMOCI. MÁMINA-JE PŘECI ŠTÍT A POKUD DAMIAN MŮŽE JÍT DO NĚČÍ MYSLY ONA TOMU ZABRÁNÍ.
VŽDYT VŠE CO UDĚLAL,BYLO PŘES NĚČÍ MYSL. MOJE SNY,PAK TO JAK ZAMETÁ STOPY,JE NEMOŽNÉ,ŽE ZMIZÍ JEN TAK,URČITĚ TAM JSOU,ALE ON NÁM VŠTIPUJE,ŽE NE.
KDOVÍ,CO VŠECHNO NAPÁCHAL-MYSLÍM,ŽE UMÍ MANIPULOVAT MYSLÍ.
PROČ MĚ TO NENAPADLO DŘÍV?
MUSELA SJSEM TO HNED ŘÍCT JACOBOVI.
,,JAKU,POSLOUCHEJ,NA NĚCO JSEM PŘIŠLA."ZAČALA JSEM,JACOB SE OTOČIL A SE ZÁJMEM POSLOUCHAL.
,,PROTI DAMIANOVI MŮŽEME VYUŽÍT MÁMINU SCHOPNOST,TÍM BUDEME NEPORAZITELNÍ,ZNIČÍME HO."
,,COŽE,JAKÁ SCHOPNOST?."ZEPTAL SE.
TO MĚ ZARAZILO,VŽDYT TO PŘECE VÍ,NĚCO MI NEHRAJE.
,,NO,MÁMINA,VŠAK VÍŠ."ŘEKLA JSEM.
JACOB SE ZATVÁŘIL ZMATENĚ A PAK SKORO JAKO BLÁZEN.
,,CO,JE TO ZA SCHOPNOST."ŘEKL SKRZ ZUBY.
CO TO S NÍM BYLO? JE DIVNÝ.
POMALU SE KE MĚ PŘIBLIŽOVAL,NA TVÁŘI VRAŽEDNÝ VÝRAZ.
,,JAKU..."ŘEKLA JSEM,BYLA JSEM VYSTAŠENÁ,CO SE MU STALO?
A PAK JSEM TO KONEČNĚ SPATŘILA,PŘED MÝMA OČIMA SE NAJEDNOU JACOB ZMĚNIL V DAMIANA.
,,NE,TO,NE."ZASKUHRAJA JSEM.
DAMIAN SE USMÁL OD CHA K UCHU.
,,ZASE SE VIDÍME."ŘEKL NADŠENĚ.
,,COS UDĚLAL JACOBOVI?."ZEPTALA JSEM SE,SLZY MI KAPALY Z OČÍ.
,,MÁM HO NA SEZNAMU."ODPOVĚDĚL ZASE S ÚSMĚVEM .
V TU CHVÍLI JSEM SE SNAŽILA UTÉCT,ALE K MÉ SMŮLE MĚ OBKLOPILO ASI DESET MUŽŮ,BYLY TO VŠICHNI UPÍŘI A POSTAVOU MI PŘIPOMÍNALY EMMETA.


RENESMEE


OBKLOPOVALY MĚ ZE VŠECH STAN,BLÍŽILY SE PŘÍMO KE MĚ.
MŮJ INSTINKT MI PORADIL,ŽE SE MUSÍM PŘED NIMI BRÁNIT.
POUŽILA JSEM NA NĚ SVÉ CHVATY,KTERÉ MĚ UČIL JASPER,SÍLU,KTEROU MI UKÁZAL EMMET A MNOHO DALŠÍ,CO JSEM SE NAUČILA.
MYSLÍM,ŽE BY TO HRAVĚ ZABRALO NA VŠECHNY,SKORO SE MĚ NEDOTKLY,JAK DOBŘE JSEM BOJOVALA,ALE PŘECE JENOM BYLY O NĚCO SILNĚJŠÍ NĚŽ JÁ,BYLO JICH MNOHO A CO BYLO DŮLEŽITÉ,BYLY NOVOROZENÍ-VELICE SILNÍ.
TO CO PŘIŠLO ASI NA CHVÍLY ZMĚNILO JEJICH PLÁNY.
UPADLA JSEM NA ZEM A PŘI TOM SE TROCHU PORANILA O SPADLOU VĚTEV.
NA RUCE JSEM MĚLA MALINKATOU RANKU,Z TÉ VYKÁPLA JEN JEDINÁ KAPIČKA KRVE,ALE STAČILO TO NA TO,ABY TO NOVOROZENÉ POBLÁZNILO.
JEJICH OČI DOSLOVA KŘIČELY PO MÉ KRVY A JÁ SE DÍVALA,JAK KE MĚ POMALINKU PŘISTUPUJÍ S ÚMYSLEM MĚ ZABÍT...
,,DOST,VY HLUPÁCI! ŘEKL JSEM,ŽE JÍ MÁTE ODVÉST PŘIČ A NE JÍ UBLÍŽIT.!"ROZČÍLIL SE DAMIAN.
,,DOBŘE,PANE."ODPOVĚDĚLI JEHO VRAŽDÍCÍ LOUTKY.
,,POKUD MOŽNO,ODVEDTE JI A RADĚJI NEDÝCHEJTE!"PORUČIL JIM.
ANI JSEM NEVĚDĚLA ODKUD TA HROZNÁ RÁNA PŘIŠLA,ALE OKAMŽITĚ MĚ TO OMRÁČILO A DAMIAN A JEHO POSKOKOVÉ MĚ DOVLEKLI DO SVÉHO DOUPĚTE.


VZBUDILA JSEM SE S NESMÍRNOU BOLESTÍ NA HLAVĚ,OMRÁČILY MĚ OPRAVDU DOBŘE.
JEN CO JSEM OTEVŘELA OČI,BYL U MĚ DAMIAN,MĚŘILA JSEM SI HO NEPŘÁTELSKÝM POHLEDEM.

,,MRZÍ MĚ,CO TI UDĚLALY,CO NEVIDĚT TĚ ALE UŽ NIC BOLET NEBUDE."ŘEKL S ÚSMĚVEM.

,,ONI MĚ NAJDOU A ZABIJÍ VÁS."ŘEKLA JSEM SEBEVĚDOMĚ,AČKOLIV JSEM V TO ANI NEDOUFALA,VŮBEC NEVÍ KDE JSEM.

,,MOŽNÁ,ALE NE DŘÍV,NEŽ TĚ PROMĚNÍM."ŘEKL MI.


,,COŽE? JAK TO MYSLÍŠ,ŽE MĚ PROMĚNÍŠ?"ZEPTALA JSEM SE .

DAMIAN MĚ ZVEDNUL ZE ZEMĚ A PŘITISKNUL SI MĚ K SOBĚ,JEHO DECH NA MÉM KRKU.

,,JSI NAPŮL LIDSKÁ A TO BY MI V BUDOUCNU MOHLO DĚLAT POTÍŽE,JESTLI MI ROZUMÍŠ."VYSVĚTLIL MI DAMIAN A POLÍBIL MĚ NA MŮJ KRK,POD JEHO POLIBKEM JSEM SE CELÁ OTŘÁSLA STRACHEM.

,,TY MĚ CHCEŠ KOUSNOUT?."ZEPTALA JSEM SE I KDYŽ TO BYLO CELKEM EVIDENTNÍ.

,,NO,ANO,PRESNĚJI CHCI TVOU LIDSKOU ČÁST PŘEMĚNIT V UPÍRA TAKÉ."ŘEKL MI.

,,ALE TAKHLE TO NEGUNGUJE!NECHÁPEŠ TO! KDYŽ MĚ KOUSNEŠ,JED MĚ ZABIJE!"KŘIKLA JSEM NA NĚJ.

,,HM....PROČ SI MYSLÍŠ,ŽE BY TĚ ZABIL?""ZEPTAL SE MĚ ZVÍDAVĚ DAMIAN.

,,NEVÍM ČEMU JSEM BLÍŽ,JESTLI UPÍROVI NEBO ČLOVĚKU,KAŽDOPÁDNĚ MÁM PODOBNÉ GENY JAKO VLKODLACI A TY JED OKAMŽITĚ USMRTÍ,JAK OVŠEM VÍŠ,PROTOŽE JSI JEDNOU VLKA UPÍŘÍM JEDEM ZABIL." ŘEKLA JSEM A MĚLA NA MYSLY BRIANOVA OTCE.

,, HM...TO JE DOST ZAJÍMAVÉ,ALE MYSLÍM,ŽE NEMÁŠ PRAVDU. TY PŘECE VLK NEJSI A UPŘÍMNĚ SI MYSLÍM,ŽE TĚ JED NEZABIJE."ŘEKL SEBEJITĚ DAMIAN.

,,TO NEMŮŽEŠ VĚDĚT!"OPONOVALA JSEM MU A KŘIKLA NA NĚJ.

DAMIAN MĚ STISKL PEVNĚ,HRUBĚ A PAK ŘEKL:,,TAK TO TEDY MUSÍM ZKUSIT."ŘEKL MI.

POMALU SE NAKLÁNĚL KE MĚ,ALE JÁ SI VZPOMĚLA,NA TO CO ŘÍKAL TÁTA,MŮŽU HO DOSTAT SVÝMI MYŠLENKY.

DOTYKEM JSEM MU UKÁZALA V MÝCH MYŠLENKÁCH,JAK SEM CO NEVIDĚT VTRHNE CELÁ MOJE RODINNA,SMEČKA A HLAVNĚ MŮJ JACOB, A DAMIANA A JEHO POSKOKY ZNIČÍ .

NA DAMIANA TO ZABRALO,ODKLONIL SE A PODÍVAL SE NAMĚ

,,CO TO BYLO?"ZEPTAL SE.

,,MOJE MOC."ŘEKLA JSEM SEBEJISTĚ.

,,MYSLÍŠ,ŽE MĚ PŘEMŮŽEŠ? MOJE MOC jE SILNĚJŠÍ NEŽ TVOJE! JE SILNĚJŠÍ,NEŽ KOHOKOLIV.
JÁ MŮŽU VŠECHNO,UDĚLÁM VŠECHNO A TO ANI NEHNU PRSTEM. JÁ JSEM VŠECHNO!
VŠECHNY SCHOPNOSTI JSOU SMĚŠNÉ PROTI MÝM...."CHTĚL POKRAČOVAT DÁL,ALE JÁ HO ZASTAVILA.

,,ANO,ANO,ZKRATME TO! VÍM CO OVLÁDÁŠ ZA MOC-UMÍŠ MANIPULOVAT,ŽE JO? JSI JEN UBOHÝ MANIPULÁTOR MYSLÍ,TO JSI TY A VRAH!."ŘEKLA JSEM MU Z PLNA PLIC.

DAMIANA SE TO DOTKO A NAŠTVALO HO TO,CHYTiL MĚ ZASE HRUBĚ A DO UCHA MI ZAŠEPTAL:,, ANO? OPRAVDU,MYSLÍŠ,ŽE JSEM UBOHÝ?."ZEPTAL SE.

S CHuTÍ JSEM MU TEDY ODPOVĚDĚLA ,,ANO,MYSLÍM."

,,TAK MĚ TEDY POSLOUCHEJ A POZORNĚ PROSÍM,DOKÁŽU TI,ŽE JSEM MOCNÝ."

,,MYSLÍŠ,ŽE OD TEBE JACOB ODEŠEL SÁM? NE! JE SLABOCH,NIKDY BY NEODEŠEL PRO TVOJE DOBRO,TAK JSEM MU TROCHU POMOHL A ZAMANIPULOVAL SI.
PAK TEN BRIAN,MYSLÍŠ,ŽE TĚ SNAD MILUJE? OMYL HOLČIČKO,TO JÁ HO ZMANIPULOVAL,ABY TĚ S JACOBEM ROZDĚLIL,I KDYŽ MUSÍM PŘIZNAT,ŽE I BEZE MĚ SE MU DOST LÍBÍŠ,ALE ZA TO POBLÁZNĚNÍ MŮŽU JÁ.
JAKTOŽE MIZÍ MOJE STOPY-ŽE BY KOUZELNÍK,TO SOTVA,ZASE MOJE SCHOPNOST.
A TO NEMLUVÍM O TĚCH SNECH,ŘEKNU TI,ŽE TO S TVOU MATKOU A TVÝM MILOVANÝM BYLO OPRAVDU STRAŠNÉ,JAK JI MILOVAL-TO K TOBĚ NENÍ FÉR.
NO A TO NEPOČÍTÁM SPOUSTU DALŠÍCH VĚCÍ,ZA KTERÉ VDĚČÍCH MĚ,TAK CO KDO JE UBOHÝ?." ŘEKL DAMIAN A PAK SE ZEPTAL.

MYSLELA JSEM,ŽE HO NA MÍSTĚ ZABIJU,TOLIK JSEM HO CHTĚLA ZABÍT,JAK MŮŽE BÝT TAKOVÁ ZRŮDA?
TOLIK TOHO NAPÁCHAL
TAK MOC JSEM Si PŘÁLA JEHO SMRT,ALE JÁ ŘECI JEN NEJSEM ZABIJÁK,TAK JAKO ON.

,,PROČ? PROČ TO VŠECHNO DĚLÁŠ?."ZEPTALA JSEM SE PROTOŽE MI NANÍ JASNÉ,PROČ ZROVNA JÁ.

,,OD PRVNÍ CHVÍLE,KDY JSEM TĚ SPATŘIL,JSEM PO TOBĚ TOUŽIL,VĚDĚL JSEM,ŽE KE MĚ PATŘÍŠ,ZA TA STALETÍ CO ŽIJU,JSEM NĚCO TAKOVÉHO NEPOCÍTIL.
MYSLÍM,ŽE SE TOMU ŘÍKÁ LÁSKA." VYSVĚTLI.

,,POSLOUCHEJ JÁ K TOBĚ NEPATŘÍM A NIKDY NEBUDU,PATŘÍM K JACOBOVI,JEHO MILUJU,TY NEVÍŠ CO JE TO LÁSKA.
UŽ NIKDY NEŘÍKEJ,ŽE MĚ MILUJEŠ,PROTOŽE JÁ TEBOU POHRDÁM."ŘEKLA JSEM MU.

PO TOMHLE,CO JSEM ŘEKLA,MI BYLO JASNÉ,ŽE MUSÍM UTÉCT,PROTOŽE ON MĚ NIKDY NEPUSTÍ A JÁ TO VZDÁT NECHCI.

DĚLALA JSEM MALINKATÉ KRŮČKY DOZADU A PAK JSEM SE CHTĚLA ROZBĚHNOUT PRYČ A UTÉCT,JENOMŽE DAMIAN TO POZNAL A SE VŠÍ SILOU MĚ ZASTAVIL,PŘITÁHL SI MĚ A DRŽEL MĚ POD KRKEM,V MYSLY JSEM MĚLA JASPERŮV CHVAT,ALE ASI MI TO BUDE K NEČEMU.

DAMIAN ZLOSTNĚ FUNĚL A SILNĚ AŽ DOST HRUBĚ MĚ DRŽEL.


DO MYSLY MI ZASE VŠTÍPIL VIDINU

JEHO ARMÁDA CHYTLA MOU RODINU A JEDNOHO PO DRUHÉM ZABÍJELA,JEJICH TĚLA BYLA JAKO ROZBITÉ PORCELÁNOVÉ PANENKY.
BYL TO OPRAVDU HROZIVÝ POHLED,ZABÍJELY JE,JAKO BY NIC.
TRHLA JSEM SEBOU,KDYŽ JSEM VIDĚLA ROSALII,JAK JÍ LEHCE ODDĚLILY HLAVU OD TĚLA,I KDYŽ JSEM VĚDĚLA,ŽE JE TO JEN VIZE,KŘIČELA JSEM A TŘÁSLA SE STRACHY O NĚ.

ALE BYLO TO HORŠÍ,PAK PŘIŠEL NA ŘADU JACOB,SICE SE S NIMI PRAL,ALE PAK HO CHYTILI,DAMIAN CHTĚL TU POCTU,ZABÍT JAKA.
POMALU SE K NĚMU PŘIBLÍŽIL A TO,CO JSEM VIDĚLA MĚ MÁLEM ZABILO.

JACOB SE NESTAČIL ANI PŘEMĚNIT,DAMIAN HO MUČIL,LÁMAL MU KOSTI A ZASE NAROVNÁVAL,TAK JAKO BRIANOVI OTCI. 
PAK,KDYŽ BYL JACOB OD HLAVY AŽ K PATĚ ZALITÝ KRVÍ,HO TO ASI OMRZELO A JACOBA KOUSNUL,UPÍŘÍ JED HO ZAČAL ZABÍJET....

,,NÉÉÉ."VYKŘIKLA JSEM.

Z OČÍ MI ZAČALY TÉCT SLZY,ON TO OPRAVDU UDĚLÁ,POKUD NEUDĚLÁM CO ON CHCE.

,,VIDÍŠ? UDĚLÁM TO! POKUD UDĚLÁŠ,CO CHCI,NECHÁŠ SE PŘEMĚNIT A ZŮSTANEŠ SE MNOU,NEMUSÍ SE NIC Z TOHO STÁT."OZNÁMIL MI.

SLZY MI STÁLE KAPALY PO TVÁŘI,ALE JÁ TO MUSÍM UDĚLAT,MUSÍM ZACHRÁNIT RODINU,SMEČKU,JACOBA....

ODHRNULA JSEM SI VLASY Z MÉHO RAMENE A PAK SE NA DAMIANA ROZHODNETĚ PODÍVAL

,,UDĚLEJ TO TEDY."POKYNULA JSEM MU A TAK SE SAMA VYPRAVILA K BRANÁM SMRTI.

DAMIAN MĚ CHYTIL,PŘIVONĚL KE MĚ A PAK JSEM NA SVÉM KRKU NEJPRVE POCÍTILA JEHO RTY A PAK JEHO NEUVĚŘITELNĚ OSTRÉ ZUBY.

DAMIAN MI POMALIČKU ZAČAL VYSÁVAT KREV,VYKŘIKLA JSEM BOLESTÍ,ALE TO JSEM JEŠTĚ NEVĚDĚLA CO JEŠTĚ ZA BOLEST TEPRVE PŘÍJDE.

DAMIAN MĚ STÁLE PEVNĚ DRŽEL V NÁRUČÍ,MÉ RUCE MI PLANDALY PO BOCÍCH,PROTOŽE JSEM POMALINKU ZAČAL SLÁBNOUT.

NEPŘESTÁVAL SÁT,BA NAOPAK

ZMÍTALA JSEM SE NEUVĚŘITELNOU BOLESTÍ A KŘIK SE MI DRAL Z HRUDI,JEHO TO ALE NEODRADILO,PLANDALA JSEM MU V RUKÁCH JAKO HADROVÁ PANENKA,KTERÁ ZA ŽIVA HOŘELA.

SPALOVAL JÍ SPALUJÍCÍ ŽÁR,SRDCE JÍ KOLÍSAVĚ BILO,VYNECHÁVALO,TĚLO HOŘELO.

NĚKDE MEZI TÍM TO ZAČALA VZDÁVAT A JÍ SI POMALU STAHOVALA TEMNOTA...........POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama